Úvod » Články » Druhy toxinů

Články / Druhy toxinů

Výraz toxin lze definovat jako jed rostlinného, živočišného, mikrobiálního či psychického původu. Přesněji řečeno se jedná o působky, se kterými se ve větší či menší míře setkáváme každý den. Nachází se v ovzduší, v potravě, ve vodě, ale například také v kosmetických výrobcích. Jiné se zase nachází v našem mozku. Kontaktu s nimi se bohužel nelze vyhnout.

Některé toxiny škodí tělu více, jiné méně, žádný však organismu rozhodně neprospívá! Je-li toxinů v těle přílišné množství, anebo se jich imunitní systém nedokáže dostatečně zbavovat, nastávají člověku většinou nepříjemné časy. Toxiny, působící jedovatě na lidský organismus, mají za následek nejen řadu zdravotních potíží, ale také psychické problémy. Mohou se dokonce podílet na celkové změně povahy člověka, a sice působením na funkce mozku.

Základní druhy toxinů:

  • mikrobiální toxiny
  • emoční toxiny
  • cizorodá látka (kovy, chemikálie, léky aj.)
  • metabolické toxiny (tedy takové, které vyrábí organismus sám při zpracování potravy)


Mikrobiální toxin

Přítomnost mikrobiálního toxinu v organismu je záležitostí, nad níž lidé příliš neuvažují. Přesto se jedná o nezákladnější. Proč je tedy přehlížen? Organismus lépe snáší hmotné toxiny (jedy z ovzduší, těžké koMirkobiální toxiny a imunitavy aj.).Mikrobiální toxin má sice hmotný původ, ale málokdo mu věnuje pozornost. Problém klasické medicíny spočívá v tom, že se soustředí pouze na akutní mikrobiální infekce, proti kterým vyšle do boje antibiotika. Ty většinou infekci porazí – nejsou však zárukou toho, že mikrobiální toxiny zmizí úplně. V organismu se nachází stovky mikrobů. Některé způsobí akutní infekci, jiné žijí s organismem ve zvláštní symbióze. Některé jsou však tichými škůdci.

Mikrobiální ložiska mohou být tvořena kompletními mikroorganismy, nebo častěji pouze fragmenty DNA. Jak poukázal nositel Nobelovy ceny Luc Montagnier 1, vznik mikrobiálních ložisek je výsledkem „kolektivní inteligence“ mikroorganismů. Mikrobiální ložiska připravují půdu pro invaze dalších mikroorganismů. Narušují jak homeostázu, tak lokální i celkovou imunitu.

  • Mikrobiální toxiny jsou do těla uvolňovány z mikrobiálního ložiska. Mohou se usadit v kterékoli tkáni.
  • Odstranění těchto toxinů je extrémně obtížné, jelikož tělo se jejich záhubě paradoxně brání. Za fakt, že se mikrobiální toxiny v organismu tak pevně drží, mohou v největší míře naše emoce.
  • Aby mohl být odstraněn mikrobiální toxin, musí být nejdříve zničen jeho zdroj – tedy infekční ložisko.

V bulletinu vyšel o Lucu Montagnierovi a jeho objevu článek s názvem Dobrá zpráva pro detoxikační medicínu. Naleznete jej v čísle listopad-prosinec 2010.

 

 

Emoční toxiny

V mozku člověka vše prochází limbickým systémem (tzv. emocionální mozek). Hlavními emocionálnímEmocei orgány mozku jsou nucleus amygdalae a hippocampus. V těchto orgánech se mohou nacházet mikrobiální ložiska, cizorodé látky či metabolické toxiny, případně se v těchto orgánech nachází emocionální programy předávané z generace předků, vznikají v době nitroděložního života a v průběhu vlastní ontogeneze, především v prvních letech života. Emoce zásadně ovlivňují lidský život.

  • S psychickými problémy chodí do poraden až dvě třetiny klientů ve věku 20–25 let.
  • Emoční toxiny výrazně ovlivňují nejen náš psychický, ale současně s ním i fyzický stav.
  • Detoxikace psychiky je jedním ze zásadních detoxikačních postupů. Teprve po odstranění toxinů z naší mysli je tělo připraveno zbavovat se ostatních toxických zátěží.

 

Metabolické toxiny

Jsou to toxiny, které se do těla uvolňují z potravy. Pouze část stravy se v těle rozloží a je následně vyloučena. Zbývající část v těle zůstává jako nezpracované a nevyužité metabolity. Ty se ukládají v různých tkáních, mohou se dostat do podkoží, nervové a lymfatické tkáně, kloubů, žil, tepen a všech dalších orgánů. Tyto toxiny zanášejí postupně celý náš organismus. Problém nastává ve chvíli, kdy je konzumace rizikových potravin skutečně nadměrná…

hamburger

Častou kritickou potravinou je kasein, bílkovina kravského mléka. Existuje celkem 8 typů kaseinu, z nichž nejnebezpečnější je A1 beta-kasein. Jedná se o toxin, který může poškodit nervovou soustavu. Krávy s tímto typem kaseinu byly vyšlechtěny ve 20. století.


Dalším obávaným metabolitem je lepek (gluten), tedy rostlinná bílkovina obilí. Podobně jako při nadměrné konzumaci mléka zahleňuje organismus a vytváří ložiska. Zdrojem toxinů je hlavně bílkovina pšenice gliadin. Může být příčinou patologické imunitní reakce sliznice tenkého střeva. Gliadinová enteropatie tudy proniká do lidského organismu a má další nepříznivé důsledky.


Třetím největším zdrojem těchto toxinů jsou živočišné tuky a cukr. Nadměrná konzumace zejména živočišných tuků vede k jejich usazování například v cévách a následným závažným zdravotním potížím. Cukr je zase hlavní potravou pro kvasinky, vylučuje se do sliznic poševních, střevních, sliznic dýchacího ústrojí a také do kůže. Vznikají tak plísňové infekce, které především alergizují organismus, ucpávají mízní systém a podporují vznik cyst.

Nebezpečnou poruchou je i porucha metabolismu masa. Tato porucha je nejen zdrojem purinů a kyseliny močové, ale i karcinogenních látek v tlustém střevě.

Metabolické poruchy jsou poruchami činnosti enzymů.

 

 

Cizorodé látky

Tyto látky můžeme zařadit k toxinům, s nimiž se běžně setkáváme v životním prostředí. Jsou součástí naší stravy, tekutin, které pijeme, a vzduchu, který dýcháme. Do této skupiny patří obrovské množství různých toxinů. Následující text je stručným výpisem těch nejzásadnějších toxinů:

Čisticí prostředky

  • Jedovaté kovy – rtuť, cín, olovo a celá řada dalších. Tyto kovy se dostávají do kontaktu s člověkem od nepaměti. V současné době jejich výskyt však strmě stoupá.
  • Radioaktivní látky – stroncium, uran, kobalt a řada dalších. Jejich výskyt dnes mnohonásobně překračuje jejich přirozenou koncentraci.
  • Chemické látky – většina chemických látek je pro organismus ve větší či menší míře škodlivá. Látek, které jsou prokazatelně jedovaté, můžeme v životním prostředí nalézt hned několik set! K těm nejznámějším se řadí ftaláty a dioxiny.
  • Automobilové zplodiny – k výskytu zplodin přispívá také otěr pneumatik, rozptylování materiálů, z nichž jsou vyrobeny, otěrem asfaltu aj. V současnosti těchto zplodin rapidně přibývá.
  • Léky – sem patří antibiotika, ale také psychofarmaka, anestetika, hormonální léky a jiné. Některé látky v nich obsažené mohou v lidském organismu přetrvávat celý život.
  • Očkovací látky
  • Drogy
  • Chemické látky používané v zemědělství – zde je třeba zmínit především pesticidy, insekticidy a fungicidy. Mnohé z nich působí vysoce toxicky, za všechny zmiňme například DDT.
  • Přídatné látky v potravinářství – jedná se především o skupinu látek označovaných písmenem E. Téměř žádná potravina se bez nich neobejde.