Úvod » Články » Střevo a jeho mikroflóra

Články / Střevo a jeho mikroflóra

Střevo a jeho mikroflóra

Na člověka nahlížíme jako na dokonalou bytost, která dokáže prakticky vše. I takové samozřejmé činnosti jako chůze, čtení, psaní nebo mluvení jakou ale pro organismus velmi komplikované. Jsou do nich zapojené prakticky všechny orgánové soustavy.

Z hlediska jednotlivých orgánů je tělo velmi složité, protože každý orgán má trochu jinou stavbu a nezastupitelné funkce. Z jiného pohledu je stavba těla velmi jednoduchá. Tělo je tvořeno ze základu stejnými buňkami, které se při embryonálním vývoji specializují na různé funkce. Každá je relativně nezávislým organismem, který přijímá potravu, vylučuje metabolity, rozmnožuje se, reaguje na okolí. Vše, co se v lidském těle děje, závisí na jejich komunikaci, na schopnosti předávat si informace a pracovat v souladu pro dobro celého organismu. Těchto relativně samostatných buněk je 3,5 x 1013, tedy přibližně tisíckrát víc, než je lidí na zemi!

 

Tělo plné mikroorganismů

Víte ale, že lidské buňky nejsou jediné živé buňky v těle? Všechny krycí tkáně a sliznice, které jsou ve styku s vnějším prostředím, jsou obsazeny tzv. mikroflórou, kterou tvoří celá řada různých druhů bakterií, plísní, někdy i parazitů a virů. Okolní svět je těmito mikroorganismy prosycen a nic nezůstane dlouhou dobu sterilní. Už při porodu je dítě okamžitě osidlováno matčinou mikroflórou, proto je velmi důležité, aby první člověk, který se dítěte dotýká, byla matka a nedošlo k potenciální nákaze z nemocničního prostředí. Současně má obrovský význam kojení.

Z hlediska mikroflóry jsou nejdůležitější bakterie a asi budete překvapeni, kolik jich celkem v lidském organismu žije. Je to přibližně 1 x 1014, některé zdroje dokonce uvádějí až 1 x 1016. Z tohoto ohromného množství je jich asi 90 % v trávicím traktu. Z přibližně 120 g denního odpadu vylučovaného stolicí je zhruba 5-10 % tvořeného mikrobiálními elementy!

Velmi důležitá je jejich metabolická aktivita. Spotřebovávají různé složky potravy a produkují celou řadu chemických sloučenin a toxinů. Některé bakteriemi vyprodukované chemické látky nám mohou být prospěšné, například vitaminy, jiné zase mohou škodit, jako třeba karcinogenní látky. Metabolická kapacita bakteriální masy dokonce převyšuje metabolickou aktivitu jater. Množství bakterií se v jednotlivých částech trávicího traktu liší, nejméně je jich v žaludku a dvanácterníku, nejvíc naopak v tlustém střevě.

 

Rovnováha a rozmanitost

Na lidských sliznicích a kůži žijí stovky druhů různých mikroorganismů. Základním znakem zdravého mikrobiálního prostředí je přitom rovnováha a rozmanitost. Vyvážená mikroflóra má řadu důležitých úloh. Kromě metabolického přínosu, kdy bakterie napomáhají trávení a produkují tělu prospěšné látky, je důležitá pro imunitu. Všichni máme běžně na kůži a sliznicích streptokoky, stafylokoky nebo candidy. V malém množství jsou prospěšné, protože imunitní buňky se proti nim naučí produkovat protilátky a při jejich případném proniknutí do organismu se s nimi imunita dokáže rychle vypořádat. Děje se tak přes buněčnou (T-lymfocytární) i protilátkovou (B-lymfocytární) imunitu.

Je paradoxní, že čím má člověk pestřejší mikroflóru, tím je zdravější. K poškození tohoto mikrobiálního systému dochází například působením antibiotik a trvá řadu let, než dojde k jeho obnovení. Z tohoto důvodu může u malých dětí někdy dojít až k trvalejšímu poškození imunitního systému a je potřeba důkladné detoxikace tělních struktur. Je důležité si uvědomit, že užívání probiotik po ATB léčbě pouze zmírňuje problém zničení ekosystému a nenahradí pestrost druhů. Mikroflóra střeva také závisí na stravovacích a jiných životních návycích, je ovlivněna prostředím, ve kterém se člověk pohybuje a v různých částech světa se liší.

 

Rozvrat systému

Při narušení rovnováhy dochází k tzv. dysbióze či dysmikrobii (rozvratu mikrobiálního systému). Může dojít k napadení patogenními organismy, které do trávicího traktu nepatří. Nebo se přemnoží určitý druh bakterií a plísní, které ve střevu běžně jsou, ale jen v určitém množství. Typickým příkladem jsou kvasinky, stafylokoky, klostridie či pseudomonády. Rovnováha mikroflóry se mění v různých úsecích trávicí trubice, každá část má své specifické mikroorganismy v jiném poměru a množství, a jednotlivé úseky na sebe navazují. Pokud dojde k rozvratu mikroflóry v určité části, pak se problém často lavinovitě šíří. Například potlačení aerobních druhů anaerobními na ústní sliznici nepříznivě ovlivňuje celý ekosystém trávicího traktu. Při porušené mikroflóře dochází i k poruchám metabolismu.

Jaké mohou být důsledky? Trávicí trakt začíná ústy, kde se běžně vyskytují anaerobní i aerobní bakterie, streptokoky, gramnegativní bacily nebo candidy. Změny v rovnováze mikroflóry způsobují změnu pH prostředí, tvoří se zubní kaz, často se rozvíjejí záněty dásní a může vzniknout i paradontóza.

 

Toxiny útočí

Zvlášť nebezpečné je přemnožení actinobacilů, anaerobních bakterií porphyromonas, bacteriodes a tanerella. Kvůli dysmikrobii může být narušena sliznice žaludku, která zabraňuje průniku kyselin k žaludeční stěně. Ta se zanítí, což může vést k poruchám trávení nebo k tvorbě žaludečních vředů, polypů a dalších útvarů.

Ve střevech dysmikrobie porušuje sliznici a zvyšuje propustnost střeva. Některé mikroorganismy produkují toxin, podobný proteinu zonulinu, který uvolňuje spoje mezi střevními buňkami (enterocyty). Dochází ke zvýšenému průniku střevních toxinů, které jsou často karcinogeny. Do organismu navíc pronikají antigeny, které se účastní imunitních reakcí a dochází tak k alergiím a autoimunitním zánětům. Vznikají IgG protilátky a dochází ke zkřížené reaktivitě, kdy se shodují cizí antigeny s vlastními tkáněmi. Imunitní reakce tak nejsou omezeny pouze na střevo, ale mohou se projevovat kdekoli v organismu. Autoimunita tedy často napadá centrální nervový systém, kůži nebo srdce.

 

Detoxikační obnova

Velmi úzce s tím souvisí potravinové intolerance, kdy skrze střevní bariéru prostupuje nerozštěpená potrava. Imunitní systém na ni reaguje a produkuje protilátky porušující tkáně. Z nerozštěpených bílkovin mohou v organismu vznikat tzv. opioidní bílkoviny nebo pozměněné leptiny. Nejčastěji jsou z mléka, lepku, ale mohou být i z jiných potravin, jako sóji, kukuřice nebo brambor. V těchto případech má samozřejmě smysl problematické potraviny ze stravy vyloučit. Zásadní je ovšem detoxikace, která vede k uzdravení sliznice střev a obnově normálního metabolismu problematických potravin. Podle některých výzkumů je jednou z hlavních příčin autismu a dalších duševních poruch nesnášenlivost potravin spojená se vznikem toxických pozměněných bílkovin. Tyto toxiny působí na nervový systém, snižují citlivost kontrolních center, které hlídají homeostázu organismu (například centrum pro řízení tlaku, dechové centrum nebo centrum řídící pH organismu). To pak vede k celé řadě potíží, které zdánlivě s prostředím střeva nesouvisejí. Porušená mikroflóra střev a záněty sliznice mají obrovský vliv na vstřebávání vitaminů, minerálů, stopových prvků a dalších prospěšných látek včetně potravy. Porucha vstřebávání se opět týká celého organismu, protože buňkám se nedostávají potřebné látky k výstavbě tkání, tvorbě protilátek a imunitních buněk. Dysmikrobie se někdy projevuje trávicími problémy, tedy plynatostí, průjmem, bolestmi a křečemi břicha, nebo naopak zácpami, problémy s vyprazdňováním a frekvencí stolice.

 

Nebezpečné nebo prospěšné?

Střevní bakterie metabolizují obsah střeva a produkují celou řadu látek. Bifidobakterie i další anaerobní bakterie vytvářejí mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které přímo přecházejí do enterocytů a slouží jako zdroj jejich energie. Když dojde ke změně poměrů a začnou převažovat jiné skupiny jako bacteroides a methanobacterie, dochází k vyšší produkci sirovodíku, acetátu či metanu. Střevním buňkám začne chybět dostupný zdroj energie, začnou strádat a zhorší se jejich funkčnost. Buňky mají problém produkovat dostatek kvalitního hlenu, který chrání sliznice před průnikem patogenních infekcí. Zároveň začne narůstat pH střevního obsahu a zvyšuje se absorpce soli (NaCl). Kyselé prostředí má výrazný vliv na vznik karcinogenů z potravy. Rakovinotvorný je například metan, ale i řada dalších bakteriálních zplodin. Z hlediska toxikologie je tato problematika velmi složitá, protože vzniká celá řada toxinů s různým působením. Některé bakterie, hlavně z třídy enterobakterií, produkují tzv. adheziny a protibakteriální látky, které brání patologickým infekcím, aby se uchytily na sliznicích a pronikly do organismu. Z pohledu detoxikační medicíny je řešení jednoduché, protože nepříznivé poměry jednotlivých anaerobních bakterií a enterobakterií můžeme vyřešit podáním přípravků Activ Col.

Lépe pak kompletní kůrou na harmonizaci střevního prostředí

Záněty způsobené viry

Různé střevní potíže, jako záněty, průjmy či metabolické problémy, jsou často virového původu. Může docházet jak k akutním, tak i chronickým infekcím. Ve střevech mohou být rotaviry i noroviry. Některé enteroviry přitom nenapadají jenom střevo, ale přecházejí do enterálního nervového systému, odkud se šíří do dalších částí nervové soustavy. Patří sem enteroviry zahrnující coxsackie viry, polioviry, coronaviry. U lidí s celkově oslabenou imunitou v celém trávicím traktu často probíhá chronická infekce herpetických virů (EBV, CMV, HS2). Poměrně častým patogenem jsou adenoviry, které napadají lymfatickou tkáň střev, buď ve formě mikrobiálních ložisek, nebo chronické infekce. Mají vliv na metabolismus tuků, tukové tkáně a výzkumy ukazují, že jimi často trpí obézní lidé. Adenoviry mohou být také spouštěčem intolerance lepku, protože jejich antigen je velmi podobný antigenu lepku a může dojít ke zkřížené imunitní reakci. Adenoviry často tvoří ložiska v lymfoidní tkáni střev, hlavně v oblasti apendixu, a mohou být příčinou jeho zánětů.

Pro trávicí systém je také důležitá detoxikace od onkogenních virů, které do genového prostředí buňky přinášejí onkogenní geny. Ty mohou způsobit nádorové zvrhnutí buňky nebo naopak vypínají tumor supresorové geny, které kontrolují, zda nedošlo k nádorovému zvrhnutí. Kromě výše uvedených sem patří ještě viry hepatitidy B, C, E, G, lymfotropní virus HTLV a papillomaviry. Detoxikace od těchto virů je důležitá, aby slizniční buňky trávicího traktu byly zdravé a mohly plnit své funkce. Na virové infekce je určen přípravek Antivex a Spirobor

 

Mnoho problémů, jedno řešení

Ve střevech žijí stovky různých druhů bakterií a je velmi problematické lékařským vyšetřením zjišťovat, zda je střevní mikroflóra v rovnováze. Pokud zjistíme například chronickou infekci je zřejmé, že tělo má v této oblasti problém, který je třeba řešit kombinací přípravků Activ Col, Toxigen, Biosalz, Spirobor.