Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.



        

Kok-koky

skladem

 

naše cena:
360 Kč ( Nejsme plátci DPH )

do košíku:
  ks  

Sprej určený k detoxikaci organismu

Detaily preparátu:

Preparát Kok zahrnuje bakterie označované jako koky. Jsou kulovitého tvaru a podle druhu se vyskytují buď samostatně, nebo ve dvojicích, ve shlucích či v řetízcích. Řada z nich vyvolává u člověka infekce, někdy velmi úporné a nebezpečné s následným poškozením postižených orgánů. V preparátu jsou zahrnuty rody Staphylococcus, Streptococcus, Neisseria a Enterococcus.

Rod Staphylococcus obsahuje asi čtyřicet druhů. Stafylokoky se vyskytují jednotlivě i ve dvojicích, ale typicky ve shlucích připomínající hrozníčky. Odtud jejich název, který v řečtině znamená „hrozen“. Jako lidské patogeny se uplatňují zejména dva druhy. Staphylococcus aureus, zlatý stafylokok, se běžně vyskytuje na lidské kůži a sliznicích a náš imunitní systém si s ním většinou dokáže dobře poradit. Ovšem v případě některých silně virulentních kmenů nebo u oslabených pacientů po operacích dokáže vyvolat vážné hnisavé infekce. Přenáší se většinou vzduchem nebo dotykem. Způsobuje např. záněty mazových žláz, impetigo u dětí, záněty prstů a nehtových lůžek, záněty mléčné žlázy u kojících matek aj. Postihuje i dýchací cesty, kde dokáže vyvolat hnisavý zánět plic jako sekundární infekci po předchozím virovém onemocnění. Po léčbě antibiotiky, kdy je narušena mikrobiální rovnováha vnitřního prostředí střeva, může způsobit zánět střev spojený s průjmy a poškozením střevní stěny. Mikrobiální toxin, který stafylokok vylučuje, vyvolává toxický šok spojený s vysokou horečkou, vyrážkou na kůži i na sliznicích a průjmem. Podobně při pozření potravy infikované stafylokokem toxin způsobuje zvracení, průjem a vysoké horečky. Staphylococcus epidermidis se vyskytuje hlavně na kůži obličeje a hlavy, v podpaží, v tříslech a na končetinách. Na rozdíl od zlatého stafylokoka produkuje méně toxinů, ovšem do svého okolí vylučuje polysacharidový sliz, který brání průniku protilátek, imunitních buněk i antibiotik. Napadá především oslabené jedince s popáleninami, po chirurgických zákrocích nebo po imunosupresi. Většinou jde o nozokomiální infekce (získané v nemocničním prostředí). Dostává se do těla při lékařských vyšetřeních a zákrocích, kdy se používají předměty z umělé hmoty (cévní a kloubní náhrady, katetry atd.). Tyto stafylokoky jsou vesměs rezistentní vůči léčbě a infekce bývají velmi úporné a chronicky se vracejí.

Streptococcus je velmi rozmanitý rod silně patogenních i nepatogenních druhů Streptokoky se vyskytují ve dvojicích nebo typicky v dlouhých řetízcích (řecky streptos = řetěz). Žijí přirozeně zejména na sliznici ústní dutiny, dýchacích cest a zažívacího traktu. Pro lidskou patogenitu mají význam především streptokoky pyogenní, které vyvolávají hnisavé infekce. Velmi nebezpečný je streptokokový superantigen, tj. toxin, který vylučují zejména pyogenní streptokoky. Superantigen dokáže spustit intenzivní imunitní reakci, která může vyústit až v toxický šok. Streptococcus pyogenes vyvolává hnisavá onemocnění dýchacího systému a kůže (laryngitida, spála, zánět mandlí, pyodermie, erysipel). Velmi závažné jsou pozdní komplikace, např. revmatická horečka a streptokoková glomerulonefritida (zánět ledvinových klubíček). Jde o tzv. sterilní následky, jejichž příčinou je sice streptokok, který ale v patologických změnách orgánů již přítomen není. Další ze skupiny pyogenních streptokoků je Streptococcus pneumoniae. Často se vyskytuje na sliznicích horních cest dýchacích. Při celkovém oslabení jedince může vyvolat zápal plic, zánět středního ucha a vedlejších dutin nosních, případně i meningitidu. Streptococcus anginosus může způsobovat hnisavá onemocnění dýchacích cest a v poslední době je spojován i s bakteriálním zánětem endokardu. Streptococcus sanguinis (starší označení „sanguis“) je obvykle součástí zubního plaku, odkud se může při poranění dásní nebo po stomatologickém zákroku dostat do krve. Pak s oblibou osídluje srdeční chlopně, hlavně mitrální a aortální, a je nejběžnější příčinou endokarditidy, zánětu srdeční výstelky.

Bakterie rodu Neisseria jsou označovány jako diplokoky, protože se vyskytují ve dvojicích. Nevyskytují se volně v přírodě, žijí pouze jako paraziti na sliznicích dýchacího traktu a genitálního ústrojí člověka. Patogenní jsou dva druhy (N. gonorrhoeae a N. meningitidis), ostatní druhy osidlují ústní dutinu a horní cesty dýchací, ale v podstatě jsou nepatogenní. Neisseria gonorrhoeae, původce kapavky, je bakterie velmi málo odolná vůči vlivům vnějšího prostředí, takže se přenáší prakticky pouze pohlavním stykem. Přenos infikovanými předměty je výjimečný. U žen žijí bakterie na sliznicích děložního čípku, u mužů v močové trubici a v prostatě, postižen může být i konečník a hltan. Do močového měchýře ani do ledvin gonokoky nepronikají, protože jim v tom brání nevyhovující pH moči. Na výstelku sliznic se pevně vážou svými fimbriemi, a proto nejsou např. z močové trubice odplavovány odcházející močí. Jejich endotoxin ničí výstelku močové trubice a gonokoky tak pronikají do podslizničních buněk, kde se množí. Přežívat mohou také ve fagocytech, imunitních buňkách, jimiž byly pohlceny, posléze se z nich uvolňují a dále šíří infekci. Krevní cestou se obvykle šíří jen některé vysoce virulentní kmeny. Faryngeální (hltanová) forma kapavky je zvlášť nebezpečná, protože bakterie odtud proniká do mízních uzlin, odkud se krevním oběhem šíří do celého těla. Následně může vyvolat tvorbu ložisek ve velkých kloubech nebo zánětlivá onemocnění (perikarditis, endokarditis, meningitis). Neisseria meningitidis vyvolává hnisavý zánět mozkových blan. Je primárně patogenní pouze pro člověka. Meningokok se přenáší především kapénkovou cestou do nosohltanu a odtud dál krví. Na sliznici nosohltanu přežívá a za určitých podmínek (např. při přechodném oslabení organismu) se odtud šíří přes dutiny v čichové kosti na mozkové obaly. Z nosohltanu meningokok proniká také do krevního oběhu, kde způsobuje komplikace zejména jeho velmi toxický endotoxin. Onemocnění probíhá v řadě forem, od nosičství až po velmi prudké, někdy smrtelné meningitidy. U nás jsou nejvíce postihovány děti a mladiství. Onemocnění se šíří především v kolektivech, kde jsou zhoršené hygienické podmínky. U žen může meningokok výjimečně vyvolat onemocnění podobné kapavce.

Do rodu Enterococcus patří kulovité bakterie vyskytující se ve dvojicích nebo krátkých řetízcích, podobné streptokokům. Jsou poměrně rezistentní vůči okolnímu prostředí i léčbě antibiotiky. Běžně se vyskytují ve střevě, jinak vzácně. Jsou to často původci nozokomiálních infekcí po operacích v oblasti břicha. Způsobují také močové infekce a gynekologické záněty, ale jejich patogenita je nižší.

obsah 50 ml obsah alkoholu 20% vol.

Složení: 50 ml přípravku obsahuje 45 ml 20% ethanolu, 5 ml 10% směsi rostliných macerátů

růže šípková-plod, proskurník lékařský-kořen, mochna husí-nať

Složení: viz etiketa

Doporučené dávkování a užití: denní dávka přípravku činí 1 ml. Přípravek aplikujte sprejem do ústní dutiny, a to 2x denně 5 dávek spreje. 20 minut před užitím a po užití nejíst, nekouřit, nepít žádné nápoje kromě čisté vody. Pokud užíváte současně několik přípravků, není třeba dodržovat mezi jejich užitím žádnou přestávku.

Upozornění: nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu. Nepřekračujte doporučené dávkování, ukládejte mimo dosah dětí. Případný sediment není na závadu. Nevhodné pro děti do 3 let, těhotné a kojící ženy.

Skladování: skladujte při pokojové teplotě