O škodlivém působení kyselin v těle je napsáno mnoho. V žaludku se však za normálních okolností vyskytuje i kyselina našemu zdraví prospěšná – totiž kyselina chlorovodíková (HCl) v koncentraci 0,3%. Jako jedna z mála kyselin reaguje v našem těle zásaditě. Je systémovou součástí našeho trávicího systému, protože za normálních okolností tvoří podstatnou složku našich trávicích šťáv. De facto náš organismus dezinfikuje a udržuje čistý.
Když ovšem nějakým způsobem tvorbu HCl omezíme či dokonce zlikvidujeme – zpravidla špatnou stravou či nezdravým životním stylem, pak její výsostné místo v buňkách zaujmou jiné typy kyselin a dochází k překyselení, odborně zvanému acidóza. Tento stav naopak umožňuje bujení anaerobních organismů – kvasinek, plísní a dalších škodlivých „breberek“, čímž podporuje kvasné a hnilobné procesy v lidském organismu.
HCl v žaludku vzniká v tzv. parietálních buňkách a její přítomnost je pro nás životně důležitá. Její tvorbu omezuje například dlouhodobý stres. Reakcí na stres nás totiž příroda vybavila pro případ útoku predátora, kdy má dojít k dočasnému vypnutí trávení, aby se veškerá síla organismu mohla soustředit do periferních částí těla a vše se zmobilizovalo k obraně či útěku. Tento stav by přitom měl trvat jen velice krátce (buď uteču nebo predátora zlikviduji), což by vedlo ke zklidnění a k obnově tvorby HCl v těle. Toto však u moderního člověka, neustále vystavovaného stresu, neplatí. Navíc se místo fáze „uteč či bojuj“ uchylujeme k asertivitě, s níž příroda nepočítá. Kyseliny se v našem těle za těchto okolností „vaří“ po dobu až tří dnů, takže k onomu brzkému přepnutí na klidový stav a opětnému „nahození“ tvorby HCl nemůže dojít. Trávení tudíž nefunguje. Dochází k hnití ve střevech, vzniká plynný amoniak způsobující nadýmání, zažívací potíže a chronickou dehydrataci. Amoniak-toxický plyn přechází ze střev do krve, která tento plyn roznáší po celém těle. Zde vede k potížím s malátností, neklidnému spánku,úzkostí a dalším potížím.
Společně s tím se navíc dál usilovně ládujeme, podporujeme zas ještě intenzivnější tvorbu nežádoucích kyselin v těle a měníme se ve fermentační jímku, kdy v těle probíhají kvasné a hnilobné procesy. Brzy si tak vypracujeme systémovou acidózu. To už je ovšem dosti závažný stav, který naše tělo neumí samo řešit. Přetrvává-li dlouhodobě, jedná se v podstatě o zdroj většiny chorob, které si jen umíme domyslet – od rýmy až po onkologická onemocnění.
Další narušení kyseliny chlorovodíkové způsobuje adrenalin který je produkován ve velkém negativními emocemi jako je strach, úzkost, zloba, nenávist, pocit viny a studu, deprese, stres...
Obnovení přirozeného chodu
Náprava se neobejde bez zklidnění systémového stresu a současně i významné pomoci k nabuzení opětovné úplné tvorby HCl v organismu. Musíme vědět, že máme-li přebytek HCl v žaludku, máme jí paradoxně málo v tkáních – a obráceně. Jako u spojených nádob. Žádoucí stav je přitom rovnovážný a nazývá se acidobazická rovnováha. Jak si ale počínat, když v důsledku stresu přestanou parietal buňky na žaludeční sliznici produkovat potřebné množství HCl a rovnováha je tudíž zásadně narušena?
První pomoc- začít konzumovat potraviny, stimulující tvorbu HCl v žaludku. Přírodní stimulátory HCL jsou v první řadě čistá šťáva řapíkatého celeru. Tato jednoduchá metoda je nejlepší způsob nastolení rovnováhy v žaludku.
Po dobu minimálně 14 dní jako první ráno vypijeme 1/2 l této vylisované štávy. Žaludek se žádá celerovou šťávu samotnou a čistou, aby mohla optimálně uplatnit své účinky.
Štávu po vylisování okamžitě vypijte než zoxiduje! Pokud ji nemůžete z nějakého důvodu pít ráno, počkejte nejméně 2 hodiny po předchozím jídle. Obsah žaludku snižuje účinek celeru.
Účinky celerové šťávy spočívají v obsahu jedinečných sloučenin sodíku, jež jsou navázány na celou řadu bioaktivních stopových minerálů a živin.
Další potraviny:chilli paprika, zázvor, černé olivy, listová zelenina, citróny, špenát, celer, zelí, mořská sůl. Tvorbu HCL podporuje také sodík, zinek, tiamin (vitamin B1), niacin (vitamin B3), vitamín B6. A jestliže se vám ani jejich účinnost nebude zdát dostatečně výrazná, přiřaďte ještě potraviny s betainem. Betain se přirozeně nachází v malém množství v potravinách, jako je řepa (především červená, špenát, obiloviny a produkty moře.
Salát na podporu trávení
Nastrouhejte červenou řepu a celer, zakapejte trochou citrónové šťávy a jablečného octa, smíchejte a jezte nejlépe před jídlem nebo i po jídle.
Zázvorový čaj s kurkumou
Také tento čaj skvěle napomáhá tvorbě HCl v těle. Stačí lžičku strouhaného zázvoru a lžičku kurkumy zalít horkou vodou, přidat citrónovou šťávu, případně osladit medem a pít vícekrát denně.