Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.



        

Bak-bakterie

skladem

 

naše cena:
360 Kč ( Nejsme plátci DPH )

do košíku:
  ks  

Sprej určený k detoxikaci organismu

obsah 50 ml obsah alkoholu 20% vol.

Složení: 50 ml přípravku obsahuje 45 ml 20% ethanolu, 5 ml 10% směsi rostliných macerátů

rakytník řešetlákový-plod, šalvěj nať, řepík lékařský-nať

Složení: viz etiketa

Doporučené dávkování a užití: denní dávka přípravku činí 1 ml. Přípravek aplikujte sprejem do ústní dutiny, a to 2x denně 5 dávek spreje. 20 minut před užitím a po užití nejíst, nekouřit, nepít žádné nápoje kromě čisté vody. Pokud užíváte současně několik přípravků, není třeba dodržovat mezi jejich užitím žádnou přestávku.

Upozornění: nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu. Nepřekračujte doporučené dávkování, ukládejte mimo dosah dětí. Případný sediment není na závadu. Nevhodné pro děti do 3 let, těhotné a kojící ženy.

Skladování: skladujte při pokojové teplotě

Detaily preparátu:

Bak je preparát zahrnující tyčinkové bakterie, které mohou růst jak za přítomnosti kyslíku, tak i za jeho nepřítomnosti – jsou tedy fakultativně anaerobní. Patří sem především rozsáhlá čeleď Enterobacteriaceae, jejíž členové jsou obecně známí původci střevních infekcí (Escherichia, Klebsiella, Salmonella a Yersinia).

Velmi běžná bakterie je Escherichia coli, součást normální mikroflóry tlustého střeva. Mikrobiologové takové bakterie označují jako komensály. To je latinský výraz, který znamená něco jako spolustolovník. Při přemnožení se však ze spolustolovníka vyklube agresor. Escherichie vyvolávají průjmová onemocnění, a jestliže jsou zavlečeny mimo střevo, způsobují úporné infekce, např. v močovém ústrojí. Některé kmeny produkují enterotoxiny, které vyvolávají záněty střev spojené s krvácením. Jsou to také původci nozokomiálních, tedy nemocničních nákaz.

Také bakterie rodu Klebsiella se normálně vyskytují v naší střevní mikroflóře nebo na sliznici dýchacího ústrojí, ale žijí i v půdě nebo ve vodě. Často způsobují nozokomiální infekce. Hlavní druh je K. pneumoniae, původce zánětů průdušek a plic, který může u novorozenců vyvolat i sepse a hnisavé záněty mozkových blan.

Rod Salmonella obsahuje vlastně jediný druh, S. enterica. Tento druh se ale větví na několik poddruhů, z nichž ten první je patogenní pro člověka. Salmonely dokážou přežívat i mimo lidský organismus, např. v potravinách, hlavně v drůbežím mase a vajíčkách. Způsobují jednak život ohrožující septické onemocnění, které postupně zachvátí celý organismus (S. enterica ssp. typhi, původce břišního tyfu), dále vyvolávají hnisavá onemocnění kloubů, kostí a mozkových blan a konečně jsou to původci střevních zánětlivých onemocnění – salmonelóz. Tato průjmová onemocnění jsou způsobená většinou špatně tepelně opracovaným drůbežím masem nebo vejci.

Rod Yersinia zahrnuje několik nebezpečných lidských patogenů. Z historie je patrně nejznámější Y. pestis, původce moru, u nás se však spíš setkáme s druhem Y. enterocolitica. Vyskytuje se běžně v přírodě, zejména u hlodavců, a na člověka se přenáší kontaminovanou vodou nebo masem. S oblibou se usazuje v lymfatických tkáních (apendix, lymfatické pláty v tenkém střevě) a dokáže přežít a množit se i v makrofázích, imunitních buňkách, jejichž úkolem je pohlcování cizorodých částic v organismu. Yersinie způsobují horečnatá průjmová onemocnění, jejichž nejčastější příčinou bývá nedostatečně tepelně opracované vepřové maso nebo nepasterizované mléko.

Helicobacter pylori je vysoce specializovaná bakterie, která dokáže přežít i ve velmi kyselém prostředí žaludku. Usazuje se ve sliznici žaludku nebo jícnu, kde vyvolává chronické záněty a předpokládá se i jeho vztah k žaludečním vředům a rakovině žaludku.

Rod Vibrio zahrnuje několik druhů, z nichž nejznámější je V. cholerae, bakterie způsobující choleru. Té se sice u nás nemusíme bát, ale při cestování do subtropů a tropů tato nákaza hrozí. Vibria přežívají ve slané vodě i v silně alkalickém prostředí, často v tělech mořských živočichů, zejména měkkýšů. Při konzumaci mořských plodů je tedy třeba dbát na jejich dobrou tepelnou úpravu. Vibria produkují toxin, který vyvolává masivní únik vody z organismu do střeva, což je příčinou charakteristických vodnatých průjmů.

Clostridium je rod čistě anaerobních bakterií – nikdy se nemnoží při kontaktu se vzduchem. Klostridie jsou v přírodě velmi rozšířené, vyskytují se v půdě, v bahně sladkých i slaných vod, na vegetaci. Mnohé žijí jako komenzálové v tlustém střevě obratlovců. Mají i průmyslový význam, neboť produkují hospodářsky využitelné metabolity, jako např. ocet nebo různé enzymy. Jen několik druhů je patogenních, ale onemocnění, která vyvolávají, jsou závažná, s vysokou úmrtností. C. botulinum je půdní bakterie a jako komenzál v lidském střevě se nevyskytuje. Produkuje botulotoxin, velmi silný nervový jed. K otravě většinou dojde kontaminovanou potravou, v níž je botulotoxin již vytvořen. Jeho účinek se nejprve projeví na oblastech inervovaných hlavovými nervy (dvojité vidění, pokles víček, potíže s polykáním, slinění), postupně jsou postihovány i kosterní svaly. K úmrtí dochází následkem obrny dýchacích svalů a zástavou srdce. C. tetani produkuje neurotoxin způsobující tetanus. Bakterie se vyskytuje jako přirozená součást střevní flóry některých savců, např. koní, někdy i člověka. Nachází se také v půdě. K infekci dochází při poranění. Tetanotoxin proniká do krve a lymfy, odtud na nervosvalové ploténky a dále po nervových vláknech až do mozku. Dochází ke křečovitému stažení svalstva, nejprve obličejového, pak zádového (typické prohnutí těla do oblouku). Úmrtnost je vysoká, dochází k zástavě dechu následkem křeče dýchacích svalů nebo následkem srdeční zástavy. C. perfringens je původce plynaté sněti. To je další život ohrožující infekce, která se do tkání dostává při poranění nebo při operaci. Bakterie se začne množit a při tom produkuje tekutinu a plyny, které poškozují okolní tkáně. Dochází k nekróze a nakonec k celkové sepsi organismu. Úmrtnost je vysoká. Za určitých podmínek produkuje tato bakterie také enterotoxin, který způsobuje silné průjmy. K této intoxikaci dochází po požití nedostatečně tepelně zpracovaných nebo nesprávně skladovaných masových jídel. Klostridie se dobře množí v pomalu chladnoucím jídle, a proto se tyto infekce vyskytují hlavně v provozech společného stravování. C. difficile se vyskytuje často ve střevech, hlavně u dětí. Při přemnožení, např. po léčbě antibiotiky, která naruší přirozenou střevní flóru, začne bakterie produkovat enterotoxin. Ten sice vyvolává méně závažná průjmová onemocnění, ale může způsobit i těžký zánět střeva, chronické onemocnění, při němž dochází k tvorbě nekrotických ložisek ve sliznici koncové části tenkého střeva a ve střevě tlustém. Při ztenčení střevní stěny může dojít i k jeho perforaci.

A konečně je v preparátu Bak zahrnut i rod Mycobacterium. Jsou to aerobní bakterie, buněční paraziti, kteří přežívají a množí se v buňkách organismu. M. tuberculosis, původce tuberkulózy, se podle svého objevitele Roberta Kocha, německého lékaře, někdy označuje také jako Kochův bacil. Proniká nejčastěji do dýchacího ústrojí, méně často do zažívacího traktu nebo do kůže. V plicním parenchymu se vytvoří primární zánětlivé ložisko a zánět příslušných lymfatických cév a regionální uzliny. Ložisko se může buď spontánně vyhojit, nebo přejít do klidového stádia. V takovém případě bakterie přežívá i řadu let. U ca. 10 % případů se infekce reaktivuje a vzniká postprimární TBC, lokalizovaná nejčastěji v plicích, případně v pohybovém nebo močovém ústrojí. Díky vysoké proočkovanosti a preventivním prohlídkám se u nás TBC již prakticky nevyskytovala, ale v posledních letech její výskyt opět stoupá. Zdroj nákazy představují lidé bez domova žijící ve špatných hygienických podmínkách a přistěhovalci ze zemí s nízkou zdravotnickou péčí. Bakterie M. leprae je původce lepry, malomocenství. Zvlášť výrazná je u ní afinita ke kůži, nervům a svalům. Je netoxická, často může existovat i ve velkém počtu v kožní tkáni, a přitom nevyvolává žádné klinické příznaky. Základním faktorem přenosu infekce je dlouhodobý přímý kontakt s nakaženou osobou. I pak ale většina infekcí probíhá bezpříznakově. K rozvoji typických příznaků lepry dojde jen u malého procenta postižených. S touto chorobou se u nás dnes nesetkáváme, častá je ale např. v severní Africe.